Myšlenky

Několik myšlenek z přednášek na exerciciích:

Abychom na lidech nezdravě nelpěli, proto přichází zklamání.

Duše touží po něčem hlubokém, co nám nemůže nabídnout žádný člověk.

Člověk není cíl, ale dveře, skrz které mohu vstoupit blíž k Bohu.

----------

Není nejdůležitější být ze svých duchovních zranění a bolesti uzdraven hned na začátku.

Důležité je, abychom se i přes nesnáze a uprostřed nich naučili milovat - to je cesta k postupnému uzdravování.

I když je moje mysl plná hořkosti a bolesti - i tehdy se učit milovat.

----

Vzpomínky chováme v srdci - často v tom nejskrytějším koutku. A mohou to být vzpomínky jak hezké, tak i ty bolestné, spojené s lidmi, kteří nás nějak zranili, nebo skrze které jsme my zraněni (třeba i vlastní vinou).

Tyto vzpomínky se nedají úplně vymazat, ale je důležité do toho "vzpomínkového" koutku srdce pustit Krista, naučit se být v těchto vzpomínkách milosrdný. To znamená - ty bolestné jakoby "obalit" lásku, milosrdenstvím, oduštěním...