Kdo to byl...?

Před lety se mi stal zvláštní zážitek, který z mé mysli nikdy úplně nezmizel a o který se s vámi pokusím poděit.

Bylo to na venkovském pohřbu - nebyla jsem na něm jako pozůstalá, ale jako varhanice. Po obřadech v kostele se věřící shromáždili na hřitově a tam jsem ho uviděla.

Trochu stranou od ostatních tam stál vysoký, statný mladý muž. Zvláštní na něm bylo, že měl na sobě zářivě žlutou bundu. Nedalo mi to a podívala jsem se tím směrem. V téže chvíli se podíval i on na místo, kde jsem stála já ještě s jednou místní farnicí. I na tu vzdálenost jsme obě zaznamenaly, že má velice zvláštní tvář. Ne snad přímo klasicky krásnou, ale rozhodně sympatickou a něčím neodolatelně přitahující pozornost. Podívali jsme se tak vzájemně na sebe ještě jednou.

Začalo mi vrtat hlavou, kde se tam vlastně tak najednou vzal. V kostele jsem ho neviděla a ve smutečním průvodu také ne. A určitě bych ho nepřehlédla pro tu jeho svítivou bundu. Vskutku netradiční oděv na funus. No prostě, najednou se tam objevil.

Šťouchla jsem do paní vedle a očima jsem se ptala: "Kdo to je?" Ale ona jen krčila rameny a pak špitla: "Vůbec netuším, nikdy jsem ho neviděla."

Jen co muzikanti dohráli poslední písničku, začala jsem se sbírat k odchodu s odhodláním, že si cestou ze hřbitova musím toho zvláštního zajímavého člověka nenápadně prohlédnout.

 A věřte nebo ne, když jsem se rozhlédla, kudy bych se k němu dostala nejblíž, byl prostě pryč! Zůstala jsem opravdu s ústy dokořán, protože před pár vteřinami tu ještě stál a teď nikde. Na hřbitově nebyl a na cestě ze hřbitova také ne. Hřbitov stojí na kopci a celá cesta až ke kostelu je vidět jak na dlani, na ní bych ho nepřehlédla, i kdyby odešel o chviličku dřív.  

Za mnou klusala paní, co stále vedle mě a ptá se: "Prosím tě, chápeš to? Kde je? Teď tady byl. Kam zmizel? " Pořádně nám to oběma vrtalo hlavou a nakonec ta dobrá suše usoudila: "Třeba to byl anděl..." V první chvíli jsem měla chuť vyprsknout, ale pak jsem se zarazila. Vlastně, co já vím...?

Ten zážitek mi dodnes nejde z hlavy a nikdy se už nedovím,kdo ten tajemný neznámý opravdu byl...