Články, úvahy, postřehy

"A co každý Ježíškovi ku jesličkám složí...?"

30. 12. 2016 17:40

Tak se zpívá v jedné české koledové vánoční mši.

Jistě jsme si všichni plánovali a představovali, jak budeme během adventu pomyslně putovat blíž a blíž k Betlému, jak prožijeme radostné Vánoce a co přineseme narozenému Dítěti jako dárek.

Cesty "k Betlému" mohou být opravdu rozmanité, různě klikaté a mohou mít nejrůznější podobu.

Můj začátek této pomyslné cesty vypadal celkem slibně. Ale jako se každý rok se železnou pravidelností něco nepříjemného "vyvrbí" a nastaví se nejrůznější překážky, tak tomu bylo samozřejmě také letos. Tentokrát to na sebe těsně před svátky vzalo podobu žaludečních potíží a střevní virozy. Naštěstí jen v lehčí formě,- jedna probděná noc a dva tři dny další dny, kdy se člověk cítí, jak se říká, jako "po flámu". Ale do práce se i tak dorazit musí a sváteční služby se musí odsloužit také. A protože všelijakých viróz řádilo před svátky opravdu hodně, nastal v práci totální kolaps obsazenosti služeb. Pro mě z to vyplynuly povinnosti shánět, volat, hledat řešení a služby zajistit náhradníky. Z toho plynoucí nervozita a nejistota, co bude dál, kdo se stihne uzdravit a kdo bohužel stráví svátky sice doma, ale v malé místnůstce označené dvěma nulami... 

Takže moje "připutování k Betlému" skončio zase neslavně... Na vrátnici u miniaturního "betlímku" postaveného u vázy s ozdobenými větvičkami a u rozsvícené svíčky na pracovním stole. Pravda - občas zazněly z CD přehrávače tiché tóny koled. 

A tak jsem zase jako loni, předloni, předpřed.... k betlémským jeslím místo jásavé radosti a pocitu štěstí přitáhla ranec vzdechů a brblání, káru problémů, pochybností a snad i výčitek typu "proč právě já" a "proč zase já?" 

Když jsem tam všechno to pomyslné haraburdí vysypala a ještě se v něm znovu začala přehrabovat, ukázalo se, že tam přece jen sem tam něco jasnějšího probleskuje. Jen je potřeba to znovu vynést na povrch, očistit, vyleštit, objevit původní podobu a tvar.

A ejhle! Poklady se začínají klubat na světlo Boží. Například radostná vzpomínka na mši sv. na 4. neděli adventní, kdy jistá zámecká kaplička, kam jezdím hrát a která během roku téměř zeje prázdnotou tentorát doslova praskala ve švech a byla zaplněna do posledního místečka. 

Pak jsou tu přání a dárečky mnoha lidí, milé telefonáty, maily. Návštěvy kamarádek. Radostné chvilky s novou čtyřnohou členkou naší domácnosti, která se ke mně důvěřivě tiskne a oddaně na mě upírá svá psí kukadla.

Co tu máme dál...? Cesta za přáteli a milá setkání.

Ještě se něco najde? No přece ještě ta krásná a naprosto nečekaná odpolední procházka nádhernou horskou krajinou, kdy se z azurově modrého nebe smálo slunce a svými zlatými paprsky ozařovalo vrcholky hor, ojíněné větve stromů a sněhem pocukrované pěšiny a louky.

Pohodový rodinný večer u rozsvíceného stromečku, dárky od mých nejbližších. 

Není toho nakonec zase tak málo. Sice problémy, těžkosti a překážky se co do velikosti a důležitosti zdají daleko mohutnější a početnější, ale tyhle znovu objevené poklady jsou daleko významnější, vzácnější, zářivější a hlavně trvalejší, než všechno to zbytečné a těžké harampádí, které jsem prve u jeslí vysypala.

A tak zakleknu, třídím a přebírám, svatá Rodina se asi nestačí divit, jakými blbostmi je člověk na prahu třetího tisíciletí schopen se zatěžovat.  Chci dát k jeslím jen to kvalitní "zboží". A že se v tom šedivém a odpudivém nánosu našel prvotřídní materiál není zdaleka moje zásouha. Je to zásluha těch, kteří mi napsali, zavolali, obdarovali mě, obejmuli, poodkryli krásy přírody i krásy ducha, dali nahlédnout do svých příbytků i do svých srdcí.

A tak skládám k jeslím jako dar všechny ty střípky radosti, všechny ty záblesky pokoje a štěstí a věřím, že betlémské Dítě těmto drobným, ale cenným dárkům rozumí a rádo je přijme. A tak vám všem na prahu nového roku přeji, ať nacházíte i ve všedních a třeba těžkých dnech "poklady", které mají trvalou hodnotu a které vás budou těšit a hřát v srdci i ve dnech, které se budou jevit jako šedivé, smutné a obyčejné...

Zobrazeno 1156×

Komentáře

Pitka

V něčem jsem to měla podobné... já pracovala pro Dobré, myslím na plné obrátky, pak jsem se ptala, kde je ta tichá mezera, zda je to tak dobře... Nakonec to dobře bylo:)

Zobrazit 1 komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio